Každý den s radostí (a k(o)us(k)em dobroty po ruce)

Ráda bych vám popřála krásný den, jak mívám trapně ve zvyku, dnes je ovšem počasí naprosto na hovno nic a má nálada se s ním pěkně veze.
Hned ráno jsem musela k zubaři-preventivní kontrola. Jojo, na tesáky já si potrpím. Jak bych pak jinak mohla do sebe ládovat ty spousty dobrot?! A upřímně, nechápu, proč jsou všichni ze "zubáka" tak vystreslí. Přišla jsem, okamžitě jsem šla na řadu a ani za minutu jsem už s úsměvem (a nechutnou pachutí gumových rukavic a kovu) pádila do školy.
V 8:20 už jsem ale čekala na kožním oddělení. Když už zameškávám, tak alespoň v jeden den. A jak by řekla moje mamka: "Nemám tak rozcouraný celý týden." V září mě totiž čeká strašně velká operace  chirurgický zákrok pod lokální anestezií. Nechávám si z obličeje odstranit dvě pihy, o kterých mi všichni říkají, že každá jiná ženská by za ní byla ráda. No co, tak už to chodí. Chceme to, co nemáme a máme to, co nechceme. :D Věčná česká nespokojenost!

Teď už ale k tématu, abyste neřekli, že úvod slibuje radost a já si tu zatím jen stěžuju.
Myslím si, že bychom si vždy na každém dni měli najít něco pozitivního, něco, co nás potěší. Pro mě je to v tomto pochmurném dni například posilovna. Ať chcete nebo ne, nikdo prostě nemůže popřít (a je věděcky dokázáno), že pohyb vyplavuje endorfiny a najednou se cítíme mnohem veselejší, spokojenější.

Já bych vás proto dnes chtěla seznámit s mými radostmi posledních dní.

A začnu asi tou  největší radostí...

Olympia Amateur Europe 2014

Příští týden se v Praze koná Olympia Amateur Europe 2014 a já u toho budu! Zkrátka to nejlepší, co z fitness amatérů může být, pod jednou střechou! Uááá... Těším se jako malá holka! Nejen, že neutratím ani korunu (jsem zvaná), ale čeká mě ještě překvapení. O tom ale zase v jiném článku. :)

Pokud se někdo z vás také chystá, ráda se s vámi uvidím naživo. Třeba nad shakerem s lahodným proteinem. :D

Dobroty ve spíži i lednici

Asi nejvíce mě potěšil balík od dameprotein.cz s výrobky Amix.

 Poprvé jsem si objednávala protein a hned plno dárečků, rychlé a vstřícné jednání, naprosto bez problémů. Objednala jsem si Whey ElitePro 85, příchuť lesní ovoce a stěžovat si nemohu ani náhodou. Rozpustnost parádí, chuťově super a žádné zažívací obtíže mě po něm také netrápí (že jsem občas jako mimino a čekám, kdy si říhnu, o tom snad pomlčíme :D). K tomu aminokyseliny a kreatin. A dáreček v podobě růžového shakeru se ihned stal mým miláčkem a na každé cestě do posilovny (občas i školy) mě musí doprovázet!

Dokáži se ovšem radovat i z "hloupé" slevy na tvaroh, ledový salát či avokádo, nebo kuřecí prsa. Jakmile se jedná o mňamku za super cenu, sem s tím! 

Tělesné i duševní změny

Za tu dobu, co cvičím, se toho stačilo odehrát už spousta. Poznala jsem spoustu nových lidí, přehodnotila své dosavadní priority a ujasnila si, kdo mi za špatnou náladu stojí, a kdo zase ne. 

Skoncovala jsem s antidepresivy a začala se pohybovat v kruhu lidí, kteří chápou mé životní postoje, nepátrají po mé minulosti a podporují mě v mých vizích do budoucna. A víte co?! Jsem spokojená. 

Tělesné změny...no, nemohu si ještě moc vyskakovat, ovšem každým tréninkem zvládnu zvednout víc a víc. Někdy je slabší den, někdy jsem jako mašina (jak říká Tomuna-trenér). Prioritou je ale pro mě zatím hlavně psychická pohoda. 

Lhát nebudu, pár cílů už jsem si stanovila i v oboru fitness a v zápalu začínám pracovat na jejich realizaci. Bez jakéhokoliv odkládání (aneb další článek už čeká).

Pomoc druhým

Poslední věcí, která mě v posledních dnech naplňuje, je pomoc ostatním. 

Prošla jsem si "jistým" stádiem života, které mě vskutku obohatilo, a tak se ho snažím využít v prospěch ostatním. Asi se teď ptáte, co mám na mysli, ale to není podstatné (a třeba o tom i jednou napíšu), důležité je, ten pocit, že někomu můžete pomoci, někoho potěšit a podpořit ho. A tak se o to snažím jak jen to jde a jak je to v mých silách i možnostech. Ať už se jedná jen o hloupé pověšení kabátu seniora v čekárně u lékaře nebo psychickou podporu nervově narušené kamarádce. Není nutné hledat velká gesta, stačí malé činy. Někdy i ty jsou více! A navíc...!každá! pomoc se cení. 

Pečení

Naprosto jsem si teď zamilovala pečení, zkoušení a vymýšlení nových a nových receptů. Trouba v naší kuchyni občas nestačí ani vystydnout a já už do ní tlačím další z mých výtvorů. (A ve většině případů se to dá i jíst!)

Je to pro mě i tak trochu relax a odreagování. A souvisí to maličko i s pomocí ostatním, jelikož mám vždy radost, když někdo můj recept pochválí, vyzkouší, nebo se alespoň ptá jaké kalorické hodnot

Tímto bych dnešní článek prozatím ukončila (netvrdím však, že nebude pokračování).

Každý den s úsměvem :)

Bee

Hrátky s čísly

Ahoj, ahoj, ahoj :)
zdravím zpoza učebnic fyziky.
Má to nádherné počasí stejný blahodárný vliv na vás jako na mě?! Já si včera stačila už pěkně přismahnout ramena a záda ( a to víte, že na spáleniny je nejlepší bílý jogurt či tvaroh? takové ŠKODY!!). Jak super před workoutem právě na tyto partie + lýtka, takže výpony ve stoje nepřipadly v úvahu.

Ale k tématu...

Na počty moc nejsem, matematikář ze mě nikdy nebude a ani na MatFyz si netroufnu, číslům ohledně stravy ovšem více méně rozumím. A takové počítání mě baví. Nutně jsem totiž musela zvážit rozložení svého denního příjmu, a tak jsem se rozhodla pro navýšení počtu porcí. Přeci jen, v období objemu přijímám poměrně dost sacharidů a rozložit toho množství pouze do dvou jídel sice jde, několik dní jsem to tak praktikovala, ale to nafouklé břicho a pocit únavy po jídle... Takhle NE!

Dvě porce denně jsou tedy pasé, ale žádných 6 jídel u mě také ještě nečekejte. Prozatím si vystačím se třemi v svém "žrádelním okénku" (ano, u IF a IIFYM stále zůstávám) a uvidím, jak se budu cítit. 

Je sice fajn, neřešit přes den jídlo a nekoukat na hodiny, ale najíst se v 11 a ve ještě ve 3 se valit do posilovny s pupkem jak ve třetím měsíci...né děkuji, to pro mě opravdu není. Teď budu moci i kombinovat více pokrmů během dne a do školy stejně nosím svoji speciální "foodbag" a na 2-3 misky navíc tam místo ještě mám. 

Co to tedy znamená? Že teď bude Instagram ještě přecpanější foty jídla :D, a že já se budu snad cítit víc v pohodě.

Tak, a já si jdu dát sváču (asi po měsíci). Čeká na mě domácí tvarohová zmrzča s domácími jahůdkami, mandličky a lískáče, a protože stále nabírám ( a už mám 3 kilča hore), patří k tomu ještě miska rýže se skořicí. Na zapití domácí bezová limča s citronem. :) 

A šupky dupky ven s tím na houpačku slunit se.

Užívejte krásného počasí (však už nás má zase opustit, achjo...), neseďte na těch svých prdkách a koukejte vyrazit ven. Třeba s učením, jako já. :D

Bee

Bramborové "houstičky"

Zdravím :)
přes den jako na Sahaře a teď slejvanec. Nálada ovšem stále pozitivní. Však už to bylo potřeba. Pročistit vzduch, a jak říká má mamka, spláchnout ten prach.
Dnes jsem nemohla dospat (asi jsem se po týdnu tak moc těšila do školy) a vstávala už v 5:10. Nelenila jsem ovšem a času navíc využila ku prospěchu svého pupku. (Jooo, ten vždy zvítězí. :D) Místo kaše jsem se rozhodla kuskus připravit maličko jinak. Ve formě placiček. On by to nebyl až tak špatný nápad, kdybych, já blbec, do směsi nevysypala skoro celý prášek do perníku. Vonělo to nádherně, ale ta chuť... jediné co jsem cítila, byla jedlá soda a hořkost. Příšerná hořkost. A protože placičky se mnou putovaly do školy, nebylo zbytí, musela jsem je sníst. Poslední kousky jsem do sebe cpala násilím, ale zvítězila jsem a celý "kyblíček" (jak nedávno na instagramu mou misku nazvala jedna slečna :D) jsem pokořila.

Trénink se dnes nekonal. Stehýnka pěkně tahnou a regenerace je důležitá. Ovšem zítra si to tam nandám na ramena a záda, vypotím rybník, rozervu tričko a bude ze mě Hulk v lidské podobě. :D Fajn, fajn, vrátím se zpět na zem. To, že se cítím jako nechutný, nenažraný prase obalený tukem a plný vody neznamená, že najednou uzvednu wrestlingový tým. 

Dost bylo řečí. Abych se také dostala k tomu, k čemu je článek určen. Další výplod mé bujaré fantazie. A plác plác po zádech, jednou se zase vyplatila. 

Díky nepovedeným ranním placičkám jsem ve škole přemýšlela, co dalšího bych mohla zkusit. Napadl mě bramborový chléb. Vzpomněla jsem si na alberťácké bramborové bulky, který mi moc zachutnaly, a rozhodla jsem se něco takového stvořit podomácku. A světe div se, dílo se zdařilo. 

Na internetu jsem našla sice spousty receptů, já se ovšem rozhodla spolehnout se na svou kreativitu (která mě již několikrát zradila :D) a pekla podle sebe.

Jak?!

Bramborové "houstičky":

270g syrových brambor

90g mletých ovesných vloček

1 vejce

1 lžička prášku do pečiva

sůl

drcený kmín

semínka

voda 

Brambory jsem oloupala, nakrájela na kostky a nechala vařit v osolené vodě do změknutí. Poté jsem slila vodu, přidala pomleté ovesné vločky, vejce, vodu a vše promíchala. Osolila, přisypala drcený kmín a semínka podle libosti. (Já použila lněná, dýňová a slunečnicová.) Směs jsem lžicí kladla na pečící papír (vyrobila jsem si 5 bulek). Vůbec bych se pro příště ale nebránila ani tvaru muffinků nebo srnčího hřbetu. 

Plech jsem šupla do trouby při 200°C asi tak na půl hodinky (chytře jsem zapomněla kontrolovat čas).

U mě se bulky podávaly se směsí alá Mexiko, salátem, okurkou a jahůdkami.
Mňam ♥

Řeknu vám, musím se zase jednou pochválit. Pečeno poprvé, ale rozhodně né naposled.

A já jen doufám, že seberete veškerou svou odvahu a do bramborových bulek se pustíte také. :) Rozhodněte neprohloupíte. ;) A já si pak ráda přečtu nějaké ty recenze. 

Tak do toho, mlsouni ♥

Bee

I'm "sealling"

Jak originální název článku. :D Ovšem přesně vystihuje, jak se momentálně cítím. Jako obalený tuleň. :D So, welcome in bulking process!!

Krásný to prosluněný den, že?! :)
Jako stvořený pro brutální legday. A tak jsem si ho také dala. :D Ale hezky pěkně od začátku.

I přesto, že má líná prdel se mi ráno nechtělo vstávat, vykopala jsem se z postele nakonec poměrně brzy. Aby taky ne, když jsem měla v plánu další pečeníčko (Yummy!!). Tentokrát jsem ale moc neexperimentovala (nebyl naštěstí čas) a udělala "obyčejné" ovesné sušenky/koláčky...říkejte tomu jak chcete. Byla to dobrota a to je tu hlavní!

Ovesné sušenky:

150g ovesný vloček
1 banán
1/2 avokáda
1 vejce
voda
1/2 prášku do pečiva
špetka soli
1/2 lžičky jedlé sody
skořice dle chuti

Smíchala jsem vločky s ovesnou moukou (aka rozmixované vločky za sucha) a zalila je trochou vody, aby "nabobtnaly". Mezitím jsem si vidličkou rozmačkala banán s avokádem a přimíchala k vločkám. Rozklepla vajíčko, zaprášila práškem do pečiva, solí, jedlou sodou a skořicí a 10-15 minut nechala odstát (Fajn, tady maličko kecám. Pospíchala jsem, takže jsem směs rovnou ládovala na pečící papír. Jenže jsem zjistila, že ta část, která čekala, až se první a druhá várka dopeče, v troubě pěkně vyběhla.)
Pak už jen stačí dělat bobečky na pečící papír, nalít směs do formy na chlebíček nebo použít muffinové formičky a péct cca na 180°-200°C jak jinak, než dozlatova.

Do školy na zkoušky s tvarohem smíchaným s jogurtem, banánem, avokádem a pomerančem (ořechy jsem, já troubeles, zapomněla doma)

Přiznám se ještě k jedné věci. Původně byly tyto koláčky dělané jen z těsta s banánem a až když jsem rozkrojila avokádo a zjistila, jak je měkoučké, pár kousků jsem přihodila i do poslední várky. A proč to do receptu píšu rovnou jako součást? Protože ty s avokádem mi chutnaly mnohem více, jako lívanečky. A hned mi to vnuklo nápad...příště nechám troubu odpočívat a na řadu přijde plotna s pánvičkou. Budou lívanečky.
Nejsem moc velký milovník sladkého, a tak na mě koláčky byly slaďounké tak akorát (měla jsem 180g vloček), ale protože vím, že vaše jazýčky jsou mlsnější, než ten můj, ubrala jsem pro vás množství vloček (no jaká jsem?! :D).

Upečíno bychom měli, tak šup šup do školy na další várku testů. ZSV a němčina. Zvládnuto na jedničku v rámci možností. A hned jak jsem měla dopsáno (podotýkám, že ještě před koncem časového limitu...chachá, bude ze mě genius), plachtila jsem přímo do naší malé zaprděné posilovny (nevyměnila bych ji!). Legday čeká.
Trenér mě dnes nechal veštychu samotnou napospas činkům, ale myslím, že jsem si vedla dobře. Ovšem, to se také zítra ukáže, zda se do schodů ve škole poplazím nebo je s radostí vyběhnu. Mimochodem, nesnáším svůj pokoj v patře. Po legdayi!! :D

Zpocená, se sluchátky a báječným pocitem z odvedené práce jsem si kráčela na autobus. Né, ty šaty, ve kterých jsem do posilovny přišla jsem si na sebe opravdu nenavlékla. FUJ! Na sprchu čas nebyl, tak jsem šla hezky ve "cvičebním".

A teď něco málo ohledně názvu článku...

O tom, že jsem si upravila makra na nabírání jsem se již zmínila a je to opravdu znát. Na váhu jsem raději ještě nestoupla (ale chystám se na to), ale nějaký ten příbytek na sobě vidím. A ten tuleň se i cítím. :D

Nebo jako tenhle chlapeček. :D

Samozřejmě se mě zmocňuje panika:

Ale uklidňuji se tím, že 53kg je sakra málo na mých 172cm a 18 let, že s dosažení vytyčených cílů je to více než nutností, a že to nakonec bude prostě stát za to!

A tak teď nějak vypadám v posilovně, ovšem v té "železné" části. :D

Přemýšlím, jakou veledůležitou věci jsem vám chtěla ještě sdělit, ale dospívám k závěru, že dnes jsem zřejmě již u konce. Ještě aby né, keců bylo dost poprvé i obrázků :D)! :D

Dobrou noc mlsouni :)

Bee

Every time is good for baking

A nejvíce ten, kdy se musíte učit. :D

Krásný den všem mým příznivcům a žroutíkům, jako jsem já, ale i těm ostatním... :D :)
Také máte konečně pocit, že je jaro?! Na mě to má tedy ohromný vliv. Mám více energie, v posilovně unesu větší váhy a lépe (a hlavně rychleji) se mi regeneruje. Celkově jsem více v pohodě a mám dobrou náladu. :) (Možná je to ovšem i tím, že tenhle týden si válím prdel se učím v domácím prostředí , jak již bylo zmíněno v minulém článku.) Jop, dnes mě čeká další nálož učení a hned zítra znovu testování. (Na pocity ať se raději nikdo neptá. :D Jsou totiž ve směs pozitivního rázu a to nikdy nevěstí nic dobrého. :D)

Dost keců, jdeme k bodu programu a tím je zas a znovu pečení. Zas a znovu jsou to koláčky, zas a znovu z luštěnin.

Cizrnové koláčky:

200g vařené cizrny

1-2 jablka

vejce

skořice

prášek do pečiva

špetka soli

voda 

Klasicky jsem vše hodila do mixéru a rozmixovala na kaši (podle toho i přidávala množství vody.) Pekla jsem na 200°C, dokud se mi obsah muffinových košíčků nelepil na špejli.

Dnešní brunch s čerstvě napečenými koláčky. :)

Ovšem, není to je tak a proto mám pár doporučení na závěr. Jablka použijte opravdu nejlépe 2 větší, popřípadě doslaďte medem nebo jiným oblíbeným sladidlem. A nikdy, opravdu nikdy se nesnažte o vylepšení přídavkem mátových listů do těsta. :D Já to zkusila a už nikdy víc, pokud nepoužiji více jablek. A ještě jedno doporučení...na jedlou sodu se taky vyprdněte. Zbytečně naruší chuť.

Takže takhle moji milí, takhle už ne! Kopřivy ano, ale máta je moc aromatická.

Ničeho se nebojte, já si pochutnala i tak, a to byli vlastně nepovedené. :) Věřím tedy, že pokud vy zapojíte své chuťové buňky (fantazii raději ne :D), pochutnáte se také a třeba i mnohem více.




Zpod hromady učení vás zdraví

Bee
 

Moday's blowout

Hezký den všem :)

It's FREE day!

dnes se počasí konečně maličko umoudřilo, a tak jsem ještě radši, že nesedím nehniju ve škole.
A protože jsem rebel (chacháá), sešity s učením mám ve školní skříňce, rozhodla jsem se opět pro dopoledne strávené u naší trouby znovu s nějakým tím improvizačním recepisem.
Od soboty mi v lednici zbyly ještě nějaké ty fazole a jelikož jsem už mnohokrát chtěla vyzkoušet fazolové brownies, neodolala jsem a o něco podobného se pokusila. Nebyla bych to ovšem já, kdybych si je neudělala podle sebe (palice dubová!).
Světe div se, byla to mňamka, až jsem z toho sama byla překvapená. :D Tedy, abych vám to vysvětlila. Mám problémy se slazením a celkovým dochucováním ať už slaným, či sladkých pokrmů. Sladím hodně málo, né-li vůbec a tak podle toho většinou i dopadají mé improvizační pokusy, pokud nejedu vyloženě dle nějakého receptu. Ale dnes (hohooo, plác plác po rameni), jsem dochutila báječně. Ani přeslazené, ale ani bez chuti. Na mě vyloženě  akorát.
Jsou totiž maturity a pro nás, jakožto studenty vyššího gymnázia, kterých se potřebují na pár dní zbavit si náš pan ředitel již po několik let zavedl tradici ročníkových zkoušek, tedy testů, které zahrnují učivo za celý ročník.

A recept? Zase nic složitého. :)

Proteinové fazolové brownies:

150g vařených fazolí
120g vařené červené řepy
50g jáhlové mouky
20g holandského kakaa
1 vejce
1/2 prášku do pečiva
1/2 lžičky jedlé sody
špetka soli
1 odměrka proteinu
voda

Znovu jsem zvolila metodu aka všechno šupni do mixéru a mixuj jako o závod. Podle potřeby jsem přilévala vodu (tekutější konzistence vůbec nevadí, naopak, brownies potom nebudou tak vysušené.)
V troubě jsem je nechala potit asi tak 20 minut při 200°C (dobu poznáte sami, zkušený pekař ví, že pokud do tovaru zapíchne špejli a ta zůstane hezky čistá, má hotovo).

Tady už jsou brownies v podobě mého servírování a dnešního brunche.

Pondělní brunch ♥
Brownies, tvaroh se skořicí, pomeranč, mražené jahůdky a oříšky. Mňam!

Dobrou chuť. :)

PS.: Jak na jáhlovou moukuv mém podání? No víš jak, syrové (myšleno před uvařením) jáhly do mixéru a mixovat na prášek. 

V ledničce na mě zpod alobalu ještě vykukuje zbytek vařené cizrny, a tak už mi v hlavě šrotuje, jaký osud potká ji. Jen tak ji jíst nechci ani v podobě hummusu, na slaný mls z trouby také chuť nemám (asi hlavně proto, že jsem teď zfanatizovala do pečení koláčků, sušenek, muffinů...), a proto stále tápu. 

Nenašla by se nějaká hodná dobrá dušička s receptem pro mě? :) Požadavky ovšem nejsou nenáročné (musím to upéct již dnes, aby to se mnou zítra mohlo putovat po doktorech a do školy na testy) a především s garancí, že si to stejně nakonec udělám úplně po svém, abych to mohla vydávat za svůj vlastní nápad. :D

Dnes bych sem ráda poslala ještě jeden článek, snad se zadaří. ;)

Bee

Sobotní pečení

Zdravím :)

máme sobotu, počasí opět moc nepřející, ale právě takové, abych se necítila provinile, že celé dopoledne prostojím před troubou s vařečkou v ruce. 

A co se dnes peklo?

V první řadě to byly báječné Snickerdoodles podle Maggie. Mňamka na sto honů!!! A všem doporučuji. Není to nic složitého, takže i největší troubeles si musí poradit. Takže šupito presto pro cizrnu, nahřát troubu, ať to lítá...!!!

Snickerdoodles:

130g vařené cizrny

100g mrkve

1 vejce

odměrka proteinu

lžička prášku do pečiva

špetka soli

Mrkev uvaříme do měkka, dáme do mixéru společně s cizrnou a zbytkem ingrediencí a mixujeme. (Já přilila ještě kapičku vody.) Pak už stačí jen vylít do pekáčku či formiček a péct asi na 200°C "dozlatova".

Nakonec už se jen ládujeme a olizujeme až za ušima ještě půlku dne po konzumaci. :D

Sobotní brunch ♥
Tvaroh s jogurtem a kokosem posypaný domácí ovocem (z lesa i zahrádky :)), kopec arašídového máslíčka, Snickerdoodles a ovesné sušenky.

Druhým výtvorem se staly rychlé ovesné sušenky alá co dům dal. Ze včerejšího proteinového koláčku mi totiž zbyl žloutek a protože jsem měla ještě nějakou rezervu v sacharidech, rozmíchala jsem ho s ovesnými vločkami, vodou, prdopečem a špetkou soli. Dala do trouby společně s předchozím pokrmem a těšila se, až si pochutnám. 

Ponaučení pro příště!!! Soli stačí opravdu špetka!!! 

Byly slanější no. Proto bych doporučila přikápnout med či javorový sirup. Ale rozhodně jsem nedělala naposledy a příště je vylepším, slibuji.

Ovesné sušenky

 Poslední receptem jsou arašídové pseudocookies.
Přiznám se hned na začátku, je to takový improvizační recepis. Cizrny jsem totiž uvařila o něco více (byl v plánu hummus) a včera, když jsem projížděla web, pozastavila jsem se u pár receptů na sušenky. (Vždy jsem obdivovala lidi, kteří dokázali vymyslet nějaký recept. Já se toho vždy bála.) Když jsem ale dnes viděla hrnec plný cizrny, neodolala jsem a recept si zkusila vymyslet také. Jsem přesvědčená, že milovníkům arašídových či jiných oříškových másel, stejně jako jsem já, přijde k chuti. A i těm, kteří nejsou s kuchyní a jejími spotřebiči právě největší kamarádi.

Arašídové pseudocookies:

200g vařené cizrny
50g mletých ovesných vloček
1 vejce
40g (i více) bílého jogurtu
40g arašídového másla
špetka soli
1/2 prášku do pečiva
voda
(+ odměrka proteinu pro svaloušky ♥)

Postup je vlastně velice jednoduchý. Se vším do mixéru a mixovat jako o život (nebo radši né, ať nám mixér vydrží zase na příští pečení). Podle potřeby přiléváme postupně vodu, a když jsme s konzistencí spokojeni, lžičkou klademe "bobečky" na plech vyložený pečícím papírem.
Pekla jsem opět "dozlatova" při 200°C.

Na mě už poslušně čekají schované ve špajzce před rodinou (všechno by mi sežrali!). Jsou naplánované na zítřejší, nebo pondělní snídani do školy, ale obávám se, že se nedožijí večera a vrhnu se na ně k večeři (když se narvou do maker, zajisté. :D) Ta vůně, grrr... ♥
Samozřejmě když jsem dopekla, hned se mi hlava zaplnila dalšími inovacemi tohoto receptu. Př.: Místo  jogurtu ovocné pyré, nasekané ořechy, kousky ovoce,... Proto bych toto pokládala za základní recept a každý nechť si upraví dle svých chutí a maker (nezapomínáme na makra, počítálci. :D)

Toto množství vyjde na krásných:
861 kcal
41,18g bílkovin (bez proteinu)
94,62g sacharidů
34,87g tuků

Arašídové pseudocookies

Doufám, že jsem vám zpříjemnila ten pochmurný upršený den, navnadila chutě a vylákala pro zástěrku. :)

Ráda zjistím, jak vám chutnalo. :)

Bee

Calculate your macros (again)

Zdravíčko :)
tedy jak komu. Já ležím doma v pelechu s rýmičkou. Ibalgínek, Olynth, čajda a teplý zraníčko do pupku jsou samozřejmostí! Ale řeknu vám, dusit se při kašli, když jste včera jeli břicho, nic moc vážění. :D Bolí to a vcelku dost. :D

Ale k tématu. Včera jsem se zmínila, že mi bylo navrženo zaslání sestaveného "bulking" jídelníčku. Řekněte sami, blbost by mě musela fackovat, kdybych odmítla. Taky už ovšem víte, jak moc "nadšená" jsem z něho byla. A já se vám teď pokusím přiblížit, co mi bylo poraděno.
 Napsala jsem mu jen váhu a záhy mi přišla odpověď. 350g sacharidů, 110g bílkovin, 6 jídel denně. No, vyvalila jsem oči už při prvním čísle. Totální obrat oproti doposud zajetému režimu IF a IIFYM.
Samozřejmě následoval rozpis, z čeho sacharidy, bílkoviny a tuky čerpat.
1) SACHARIDY:
rýže, těstoviny, brambory, ovesné vločky, ovoce (banán, pomeranč, mandarinky,...)
2)BÍLKOVINY:
maso (kuřecí, hovězí, krůtí), vejce, nízkotučný tvaroh, cottage
3)TUKY:
olivový olej, ořechy, semínka, ryby (losos)

Zaplakala jsem hned u kolonky "sacharidy", když mi bylo řečeno, že jablka bych neměla jíst z důvodu nadýmání (já, největší milovník křupavoučkých šťavnatých jablíček). Standa ovšem pokračoval a já čím dál tím více věšela hlavu a křivila úsměv. Prý co nejméně tuků. Já se ale nemůžu přeci vzdát máslíčka a oříšků a semínek a ryb a...no všech těchto lahůdek. :( To né, to nejde.

Ze zoufalství, že bych se měla vzdát tuků kvůli hromadám sacharidů.

Bylo mi zakázáno i pečivo (to stejně nejím) a když už není zbytí, tak jen celozrnné nebo schřoupat Racia (♥).
Hodně pít neperlivou vodu a čaje (zelený a tmavý). No problem! Ale kafe před tréninkem?' Né, děkuji. To si nedám ani když jdu do kavárny. (Joo, chodím do kavárny na čaj :D)

A na ukázku jeden zaslaný jídelníček:

Snídaně: 60g vloče, med (aby to mělo chuť), pomerančový džus, káva
Svačina: banán, kiwi
Oběd: 150g rýže, 150g masa, zelenina
Svačina: Racio chleby, cottage
Večeře: to samé co na oběd a obměněnou přílohou
Před spaním: 2 hodiny před nízkotučný tvaroh, pokud chodím spát déle, tak ještě třeba banán a zelenina nebo zeleninový salát s těstovinami

No, začínala jsem se do toho zamotávat jak rybka do sítě. Ještě více, když jsem veškeré tyto rady přeposlala kamarádovi, mimochodem kulturistovi, a ten mi oznámil, že 350g sacharidů by bylo i na něj moc. Za 2-3 jídla jsem ovšem dostala vynadáno i od něj. Že tělo prý nestačí strávit 75g a více bílkovin v jednom jídle. Naprosté popření zásad IF. Já již ovšem nejsem schopná 6 jídel denně do sebe nasoukat ze strachu ze ZP, ke kterému se před IF schylovalo. A i to byl důvod k přechodu na tento styl.
Když jsem požádala i radu členy FB skupiny IIFYM CZ/SK, byla jsem opětovně pokárána a odešla jsem s doporučením zkoušet, zkoušet, zkoušet. Jenže v této fázi nastává problém. S jídlem experimentuji nerada, už jednou jsem na to šeredně doplatila!
Konzultovala jsem tyto dvě možnosti stravování jako o závod s různými lidmi a hodnotila jejich pohledy (strašně děkuji za neskonalou podporu mojí milé Maggie ♥).
Ze zoufalství jsem ráno zasedla k noťasu, otevřela známou stránku IF calculator a znovu zadávala hodnoty a upravovala. Místo leanmassing, jsem nastavila weight gain, což je mým cílem. Co mi po neúnavném upravování a vymýšlení nakonec vyjelo?

Hned ráno jsem si ve stylu toho Rest day udělala snídani (kterou jste mimochodem již mohli zčeknout na Instagramu) a odpoledne se mi ozvala Kačka Štěrbová , kterou jsem chtěla požádat o pomoc, protože prostě miluju její progres!! Odepsala bleskovou rychlostí a tyto hodnoty mi schválila. Dokonce i má 2-3 jídla za den a já štěstím tancovala divoké tance okolo počítače. Doporučila mi nedělat rozdíly v rest a workout a nechat hodnoty na 300g sacharidů, 150g bílkovin a 90g tuků, pokud budu přibírat přiměřeným tempem, tedy 2-3 kila za měsíc. Při záseku navýšit sacharidy a naopak, pokud se váha bude až moc navyšovat, ubrat na sacharidech či tucích.

Z Katčiny zprávy:  Važ se tak třikrát do týdne a sleduj průběžný trend, jelikož váha ti např může kolísat třeba o jedno kilo za den, ale to většinou bývá vodou a ne svalovou či tukovou hmotou. No a samozřejmě posiluj, neboj se těžších vah, aby ti to taky šlo pěkně do svalíků:)

A tak teď takto nějaký ten čas pojedu a uvidíme. 

Doufám, že jste všichni zdraví a nechcípete stejně jako já. A to jsem se chtěla jít juknout na ústní maturity. :/

Uvařím si další kotel čaje, slupnu Ibalgin a jdu pro vás vymýšlet další článek (tipy vřele uvítám).

Bee

Report z posilovny n.2

Pěkný den mí drazí :)

původně jsem měla v plánu postovat velmi záživný a smysluplný článek o tom, co je nutnou součástí mého stolu. Ten si ale nechám na horší časy a místo toho přicházím s čerstvými novinkami za naší posilovny.

Počasí nám sice poslední dobou moc nepřeje, odnáší to naše zdraví i nálada, ale na druhou stranu je ideální na odpoledne strávené v tělocvičně. Vždyť, co jiného?! Venku prší nebo fučí, až si občas připadám, že pochoduji na místě a být zavřená doma nalepená na televizi nebo počítači? Né děkuji, nic pro mě.
Ani mě se zdravotní neduhy letošního jarního počasí nevyhnuly, a tak se každé ráno budím přidušená kašlem s ucpaným nosem a s hnusy v krku. (Raději jsem včera jela domů ze školy o 3 hodiny dříve, abych se mohla vyležet. Ale, že to bylo kvůli nudné hodině ZSV, o tom raději pomlčíme, ne? :D)


V úterý jsem se vydala do posilovny poprvé na vlastní pěst. Kluci se na mě vykašlali (no dobře, Lukáš maká a Tomáš s Honzou šrotí k matuře), tak jsem sebrala všechnu odvahu, co jsem doma posbírala a našla po šuplíkách a vyrazila sama samotinká. Jak bláhově mě kluci uklidňovali, že okolo druhé hodiny odpolední v posilovně nikdo nebude... Bylo narváno!! Mladšími kluky od nás z gymnázia. A já, jediná holka mezi nimi.
Největší strach jsem měla, že budu cvičit špatně, špatnou technikou. Ale co, mám přeci pusu, umím ji používat a můžu se zeptat. A tak jsem se zeptala, když jsem si nebyla jistá. A za pitomce, jak jsem si původně myslela, jsem skutečně nebyla.
A víte co? Dokonce mě druhý den i tělo bolelo. Dokonce i na místech, kde bolet má a mělo. V tom případě se tedy nabízejí dvě možnosti. Buď jsem cvičila fakt dobře a techniku zvládla, nebo tak blbě, že jsem si zhuntovala tělo. Já si ovšem fandím, a tak se přikláním k variantě číslo 1. :D Ovšem sundat si po dni na ramena a záda mikinu nebo tričko, to je zcela nadlidský úkol, vyžaduje nesmírné přípravy, pomalé provedení a soustředěnost, nebo kvalitní asistenci někoho jiného. :D

But today is a legday. A ten se prostě nevynechává aneb boj proti kuřecím nožkám!

Jak jsem se zmínila, není mi nejlépe. Já jsem ale silná ženská cvok a místo poleženíčka v posteli se dřu. NEVER SKIP LEGDAY! A udělala jsem více než dobře. Z dnešku se stal jeden z nejsuprovějších dnů. Nejenže posilovny byla skoro úplně prázdná a zaplňovat se začala až tak po třičtvrtě hodině po mém příchodu, dostalo se mi i několika cenných rad a návrhů. A padla i pochvala. (Né tak pyšně Baruno, né tak pyšně!)
Cvičím si, jedu lýtka, odpočívám mezi sériemi a přitočí se ke mě Tomáš, že by mi nevěřil, že jsem začátečník, že prý mám vcelku dobře stavěná ramena a myslela by si, že jsem před soutěží. (Ooooch, pěkně jsem si "pohonila" ego, skromně se usmála a vyvrátila mu jeho krutý mýtus)
Když jsem mezi cviky na nohy občas zařadila pár cviků na břicho, už u mě zase stál a pomáhal mi s provedením a technikou. Nakonec z něho vypadlo, že pokud o to budu stát, pomůže mi sestavit cvičební plán a mé srdce nemilosrdně zaplesalo štěstím. Hned jsem čapla vizitku a utíkala písčitou lesní cestičkou posetou kvítky, okolo byli jednorožci...fajn, nebyli, ale připadala jsem si tak. :D
A pak přišel Standa. Osobní trenér Standa a jeho bicáčky. ♥ A co ten mi poskytl? Navrhl mi sestavení jídelníčku. Neváhala jsem ani minutu a okamžitě souhlasila.
Když mi ale večer poslal gramáže, couvla jsem. A teď jsem šíleně zmatená. Najednou nevím, zda zkusit jeho tipy nebo se držet stylu, na který jsem teď najela.


Mám zítra přiložit článek se sestaveným jídelníčkem? A mohla bych požádat o vaši radu, jak byste se rozhodli vy?

Dobrou noc
zmatená Bee

Vůně posilovny

No dobře, vůně asi nebude to správné slovo... Lepší název mě ale nenapadl (ach ta kreativita).

Ahoj (na úvod),
asi vám tedy došlo, čemu bych se v dnešnímu článku ráda věnovala. Ano, ano, tématu, které vás jistě strááááášně zajímá, mým začátkům ve fitness oboru a v posilovně.

Nejraději bych napsala: "Jak jistě všichni dobře víte...". To já ale nenapíšu, nemohu, protože nevíte. Tak tedy pokus o začátek článku číslo 2.

V posilovně jsem nebyla poprvé, i když to tu tak prezentuji. Před pár lety (to jsem byla ještě malá naivka pohlcená zavedenými mýty) jsem začala "chodit do posilovny". V té době mým cílem nebylo nabírání, nýbrž opak, hubnutí. Tradiční fiflenka na rotopedu, párkrát jsem si zvedla nějakou tu kladku, polechtala "gynkřeslo" (jak mu říkám :D) a po zbytek té hodiny či dvou jsem pozorovala namakané borce, házela na ně očkem a drbala s holkama, co se mnou také chodili "cvičit". A pozor, všichni o mém zapálení pro cvičení museli vědět (jinak by to přece nemělo smysl, no né?') HA!, ano, nachytali jste mě, jak se přiznávám k něčemu, co nyní striktně odsuzuji!! Stydím se, hluboce se stydím, klopím uši a týden polezu kanály. Jedinou omluvou pro mě snad může být, že mi bylo 12-13 let a vidina, že by se ze mě snad stal Hulk v růžové barvě pro mě byla strašidelná.

Za ta léta se však odehrálo mnoho změn a já totálně obrátila. Zmoudřela a na posilovnu a posilování obecně změnila názor.
Fitness holky jsou pro mě sexsymbolem a všechny bulvární pisálky, které tyto holky prezentují jako monstra a vychrtlé Miss tvrdě na sobě dřících, když si dají nějaké to kardíčko, prosazují v modním světě, bych postřílela a Miss taky!! 
Už nějaký ten pátek cvičím doma. Co je ovšem posilovací video s vlastní vahou oproti železu v posilovně a instrukcím trenéra (nebo alespoň zkušeného kamaráda pohybujícího se na soutěžích). Chvíli trvalo, než jsem se pro fitko rozhodla (nepříznivé zdravotní podmínky a podmínky v rodině...), teď už mě ale od vah v posilovně nikdo neodtrhne.
A protože jsem nechtěla po posilovně běhat jako splašená a bezmyšlenkovitě zvedat váhy, naprosto bez praxe či rozsáhlejších znalostí o technice. Jasně, něco napozorované a načtené mám, ale... Požádala jsem tedy zkušeného kamaráda a po krátkém odkládání kvůli jeho soukromým povinnostem se mohlo vyrazit.

Jak vypadal můj první den? V nově postavené a moderní posilovně nedaleko mého města. Na pomoc jsem si sebou vzala právě toho zkušeného kamaráda, jelikož někdy asi až moc přemýšlím a rozum mi nedovolil jít cvičit bez řádných instrukcí a dozoru, který by mi kontroloval techniku a poskytoval záchranu (aby se chudinka Barborka třeba nezlomila pod tyčí na squaty :D). První pohled, jaký se mi naskytl hned po vstupu, byla řada běžících pásů, rotopedů a stepperů (on Lukáš říkal, že je to taková "holčičí" posilovna). Obléknout a jde se makat. Pásům jsem se nevyhla. 10 minut na zahřátí a šup k činkám. A hned pořádný LEGDAY. Když už, tak už. Co pro mě bylo překvapením, když jsem na squatech netahala jen samotnou olympijskou tyč, ale dokonce jsem si mohla dovolit přihodit i mírnou zátěž.
Předkopávání, zakopávání, lýtka, "gynkřeslo", třísla,....nějaké ty přítahy kolen na bříško, vyklusat a po hoďce a půl už jsem stála ve sprše pod studenou vodou s rozkročenýma nohama. Jo, moje třísla jsou mou dost slabou partií. (MAKAT, makat Barboro!!)

Ale dost bylo vykecávání. Smysl utekl nejspíš někde v polovině :D, a tak vás nebudu dále trápit.
Závěrem bych chtěla jen dodat...do začátku bych se vždy obrátila na někoho, kdo cvičení a technice rozumí. K čemu vám bude takové cvičení, kde si totálně odrovnáte záda nebo i kolena, když ty partie a svaly, na které byly cviky směřované, necítíte ani omylem. Nemusí se vždy jednat o předražené trenéry s licencí a miliony doporučení. Stačí kamarád, který o kulturistice něco ví. Nebo se do posilovny vydat na vlastní pěst a někoho požádat o pomoc a radu. (Hezké holce v nesnázích přeci nikdo neodolá, a jakmile se chlapům naskytne příležitost se předvést a "pohonit" si své ego, neodmítnou. ;) :D) Né, hlavu vám nikdo neukousne a za blbce také nebudete.


Tímto jste se dostali až na konec dnešního článku.
Gratuluji a děkuji, že jste věnovali svůj čas jeho přečtení.


Konec vtípků

Bee

Z Otesánkova stolu

Pěkný prosluněný, místo upršený den :)

Ano, ano, slíbila jsem článek o návštěvě fitka, ale do toho se mi teď nějak nechce. V mobilu se mi nashromáždila kupa fotek, a tak bych se s nimi dnes o ně ráda s vámi podělila. (Ovšem, kdo sleduje můj INSTAGRAM, všechny fotky mých "portion for queen" jistě viděl.)

Pohodlně se usaďte (nejlépe s nějakým tím dlabancem po ruce), začínáme....

Pohled aka "Ok, jídlo mám, jdem na to." :D

Pokrmy jsem rozdělila do dvou kategorií --> Rest and Workout day. Jím teď jen dvakrát denně, za to  porce pro stádo volů, že i kluci se mě ptají, kam to všechno dávám. A jsem spokojená. Love that feelling when I'm totally full!! (Stejně bych si vždycky nejradši ještě běžela pro "dezertíček"). A se sklopenýma ušima přiznávám, miluju WORKOUT DAYS!!! Kdo by ovšem čekal, že kvůli pocení, hekání a přemáhání v posilovně, je na omylu. Za mou láskou stojí v té větší míře jen a pouze jídlo! :D (Barboro, styď se!)

Rest days meal:

Snídaňoobědy:

Pečená ovesná kaše s vajíčkem a jogurtem. Kiwi, jahůdky, lískové oříšky, konopná semínka, kokos a tvaroh.

Do školy: Ovesná kaše s vajíčkem a vajíčkem na tvrdo (po Velikonocích). Zelené smoothie, jogurt, vlašské ořechy a máslíčko ♥

Pečený tvaroh s proteinem, jogurtem a vejcem. Směs oříšků a jablíčko.

Večeře:

Tvaroh s jogurtem, kokosem a arašídy. Okurka, lístky šťovíku, ředkvičky, ledový salát, rajčátko a restovaný lilek

Lehký salátek z ledového a hlávkového salátu, okurky, rajčat, sušených rajčat, pažitky a vlašských ořechů s mozzarelou.

Lehký salátek číslo 2 s ledovým a hlávkovým salátem, okurkou a ředkvičkami s kuřecím masem a balkánským sýrem.

A další salát. LEdový a hlávkový salát, listy šťovíku, okurka, rajčata, ředkvičky a kuřecí maso. 

Pečený pangasius (ryba, co rybu nikdy neviděla) se semínky (lněné a sezamová), volské oko, tvarůžky ♥, sušená rajčátka a salátek z ředkviček a směsi listových salátů.

Po Velikonoční večeře aka vejce natvrdo, kysané zelí, mrkev, šťovík, rajčátka šunčička, bílé zelí a slunečnicový chleba.

Večere ve stylu doháním denní deficit. Sojové maso ala "čína po mém", ředkvičky a tvaroh s oříšky.

"Čína po mém" n.2

Workout days:

Snídaňoobědy:

Ovesná kaše s vajíčkem, kokosem, mandličkami a banánem. K tom jablíčko a navrch cottage.

Vaječné nudle s vepřovými líčky, kysaným zelím a brokolicí. Volská oka a balkánský sýr. A na zakousnutí jablíčka, rajče a mrkev.

Zase ovesná, zase s vejcem. zase s jogurtem i tvarohem, tentokrát však s vlašskými ořechy.

Ovesná s jogurtem a vejcem ještě jednou. Se lněnými semínky, avokádem, banánem a máslíčkem. Jogurtík ještě jeden a jablíčko.

Vaječné nudle s kuřecím masem obaleným v semínkách, volská oka, restovaný lilek se sojovou omáčkou a balkánským sýrem, mrkev, rajče, ředkvičky, banán a jablko.

Opět ovesná s vejcem, jogurtem, banánem, jablíčkem a tvarohem. A zelené smoothie.

Domácí hummus s paprikou a sušenými rajčaty, čerstvá zeleninka, domácí a slunečnicový chléb.

Pečená ovesná kaše s vejci a jogurtem s ukrytým banánem. Navrch cottage a máslíčko a k tomu zelené smoothie.

Večeře:

Balkánský sýr se šunkou a sušenými rajčaty, zeleninka, domácí a slunečnicový chléb.

"Čína podle mě" n.3 se zeleninou a tvarůžky, zeleninka a znovu domácí a slunečnicový chléb.

Vaječné nudle se sojovými kostkami, lilkem a hráškem, vejce natvrdo a salátek s balkánským sýrem. 

Snad jsem někoho i inspirovala a brzké době se i nějaký ten můj "pokrm" objeví na vašem talíři a stole.

A protože bude brzy čas večeře, zástěru na sebe a šup k plotně! Juhůůů... Večeře čeká!

PS.: Kdo si po dnešním článku myslí, že jsem jablečný a vaječný závislák s úchylkou na ovesné kaše, není daleko od pravdy.
PS2.: Hlásím se i k neutuchající lásce k ořechům, semínkům a máslíčkům.


Pěkně strávený zbytek večera
Bee