Pár poznatků (IF a IIFYM)

Pěkný večer :)
Ať koukám, kam koukám, všude samé články a reportáže o tragické smrti Ivety Bartošové. Tragédie to je, ale upřímně, kdo z nás to nečekal?!
A tak přicházím já a přenesu vás do říše ovesných kaší, potoků oříškových máslíček, údolí ovoce i zeleniny, hor masíčka, vajec, tvarohů, cottage a tvarůžků (mých smradlavých miláčků). Omnomnom... Zkrátka do světa foodloverů.

Kaše na snídani jednoznačně vede :)

Je to už nějaká chvíle, co zapisuji, cpu se, vařím, pařím, mixuji, cpu se a cpu se. A pěkně mě dnes překvapila B* s jejím článkem o ukončení IF. Já se ovšem v brzké době k žádnému podobnému kroku nechystám. Nechci tím však říct, že i mě se nemůže stát, že mi z ničeho nic tato strava přestane vyhovovat a napáchá více škody než-li užitku.Teď ale šupito presto od předčasných pochybností.
Chtěla bych vás seznámit s tím, co mi přechod na částečné IF a IIFYM dalo, ale i vzalo (pokud mě něco za pochodu napadne. :D)

So, let's go!

KLADY:

1. Více energie:

Nevím, jak je to možné, ale je to tak. Ranní lačný žaludek mi nedělá problémy a mám temperamentu na rozdávání. První krize přichází až po prvním jídle dne a omlouvám se profesorům, kteří mě mají po pauze for little snack. :D

2. Více úsměvů:

Souvisí s prvním bodem. Když máte energii, máte i dobrou náladu.

3. Více času na ostatní aktivity:

Jakmile přijedu ze školy, neletím okamžitě do lednice hledat něco na zub ke svačině. Prostě nemám hlad. A po ránu si mohu například vypracovat zapomenuté školní úkoly (rebel nejvyššího kalibru :D).

4. Nespoutaná:

Blbý název, ale nenapadá mě, jak jinak nazvat situaci, kdy nejsem omezená časem svačiny a ostatních chodů. Nemusím utíkat z kina uprostřed filmu jen proto, že je právě čas večeře (maličko nadsázka).

5. Paní Chytrá:

Aneb tak si připadám, pokud mě někdo žádá o radu, když vidí a slyší, jaké změny mě provází nebo se mě ptá, co vlastně jím a já se mohu rozvyprávět o Zdravé výživě, BIO sekcích v hypermarketech, stojanech s ořechy a semínky nebo přehlídce ovoce, zeleniny a dalších mňaminek u mě ve spíže (se svým koutečkem vás již brzy seznámím.)

6. Popření:

Tím myslím popření dosavadních hodnot, poznatků, článků, studií (bůhví čeho ještě) pojednávajících o zdravém či redukčním stravování. Naprosto něco jiného, než na co jsme byli do dnešního dne zvyklí. A to je jeden z důvodů, proč se mi to tak líbí a zamlouvá.

A pro dnešek posledním bodem pozitiv je:

7. Trávení:

Nafouklé břicho? Co je to? Skutečně, tyhle obtíže mě již netrápí. Nadýmání, plynatost, tvrdé nafouklé břicho a nepravidelné vyprazdňování... to už mi nic neříká. Je to nechutné, ale je to fakt. Ráno hezky v pohodlí domova a celý den jsem v klídku, zase až do večera, kdy jsem zase na svém záchůdku (upřímně, ten je stejně ze všech nej :D)

A na opačné straně:

ZÁPORY:

Musím však konstatovat, že žádné závažnější mě ani nenapadají, ale něco málo snad dohromady dám.

1. Otesánek:

Ti, co mě více sledují, mě považují za nenažrance aneb cituji svou spolužačku při včerejším "obědě" na exkurzi: "Barboro, vždyť ty furt žereš. Nežer furt!" Joo, to je tak, když někdo ráno nemůže dopnout džíny a druhému závidí jeho mega porce bez kil navíc. :D 

2. Nepochopení:

Pro mnoho lidí budete zkrátka za magora. A to nejen tím, že si zapisujete a hlídáte příjem. Já však zastávám názor, že se jedná především o osoby, které se bojí zkoušet něco nového, co dlouho zavrhovali, ze strachu, že by se jim to snad mohlo zalíbit, zachutnat, vyhovovat a byli by nuceni uznat, že pravda je na vaší straně.

3. Závislost a fanatismus:

Alespoň u mě. Baví mě vymýšlet jídelní kombinace a skládat si jídlo, abych se trefila do maker, provokovat okolí svými porcemi a přitom plochým pupíkem bez známek nadměrných plynů. A usmívat se na plné kolo. Problém nastává až ve chvíli, kdy o své suprčupr náladě zapisuji do "pocitovníčku" více, než do školních sešitů.

Tím bych dnešní (skoro už zítřejší) článek uzavřela. Slibuji, že příště se pokusím o sepsání v časnějších hodinách. :D

Nebojte se dotaz, ráda zodpovím. :)

Dobrou noc

Bee :)