sobota 17. května 2014

Sobotní pečení

Zdravím :)
máme sobotu, počasí opět moc nepřející, ale právě takové, abych se necítila provinile, že celé dopoledne prostojím před troubou s vařečkou v ruce. 
A co se dnes peklo?

V první řadě to byly báječné Snickerdoodles podle Maggie. Mňamka na sto honů!!! A všem doporučuji. Není to nic složitého, takže i největší troubeles si musí poradit. Takže šupito presto pro cizrnu, nahřát troubu, ať to lítá...!!!

Snickerdoodles:

130g vařené cizrny
100g mrkve
1 vejce
odměrka proteinu
lžička prášku do pečiva
špetka soli

Mrkev uvaříme do měkka, dáme do mixéru společně s cizrnou a zbytkem ingrediencí a mixujeme. (Já přilila ještě kapičku vody.) Pak už stačí jen vylít do pekáčku či formiček a péct asi na 200°C "dozlatova".
Nakonec už se jen ládujeme a olizujeme až za ušima ještě půlku dne po konzumaci. :D

Sobotní brunch ♥
Tvaroh s jogurtem a kokosem posypaný domácí ovocem (z lesa i zahrádky :)), kopec arašídového máslíčka, Snickerdoodles a ovesné sušenky.
Druhým výtvorem se staly rychlé ovesné sušenky alá co dům dal. Ze včerejšího proteinového koláčku mi totiž zbyl žloutek a protože jsem měla ještě nějakou rezervu v sacharidech, rozmíchala jsem ho s ovesnými vločkami, vodou, prdopečem a špetkou soli. Dala do trouby společně s předchozím pokrmem a těšila se, až si pochutnám. 
Ponaučení pro příště!!! Soli stačí opravdu špetka!!! 
Byly slanější no. Proto bych doporučila přikápnout med či javorový sirup. Ale rozhodně jsem nedělala naposledy a příště je vylepším, slibuji.

Ovesné sušenky

 Poslední receptem jsou arašídové pseudocookies.
Přiznám se hned na začátku, je to takový improvizační recepis. Cizrny jsem totiž uvařila o něco více (byl v plánu hummus) a včera, když jsem projížděla web, pozastavila jsem se u pár receptů na sušenky. (Vždy jsem obdivovala lidi, kteří dokázali vymyslet nějaký recept. Já se toho vždy bála.) Když jsem ale dnes viděla hrnec plný cizrny, neodolala jsem a recept si zkusila vymyslet také. Jsem přesvědčená, že milovníkům arašídových či jiných oříškových másel, stejně jako jsem já, přijde k chuti. A i těm, kteří nejsou s kuchyní a jejími spotřebiči právě největší kamarádi.

Arašídové pseudocookies:

200g vařené cizrny
50g mletých ovesných vloček
1 vejce
40g (i více) bílého jogurtu
40g arašídového másla
špetka soli
1/2 prášku do pečiva
voda
(+ odměrka proteinu pro svaloušky ♥)

Postup je vlastně velice jednoduchý. Se vším do mixéru a mixovat jako o život (nebo radši né, ať nám mixér vydrží zase na příští pečení). Podle potřeby přiléváme postupně vodu, a když jsme s konzistencí spokojeni, lžičkou klademe "bobečky" na plech vyložený pečícím papírem.
Pekla jsem opět "dozlatova" při 200°C.

Na mě už poslušně čekají schované ve špajzce před rodinou (všechno by mi sežrali!). Jsou naplánované na zítřejší, nebo pondělní snídani do školy, ale obávám se, že se nedožijí večera a vrhnu se na ně k večeři (když se narvou do maker, zajisté. :D) Ta vůně, grrr... ♥
Samozřejmě když jsem dopekla, hned se mi hlava zaplnila dalšími inovacemi tohoto receptu. Př.: Místo  jogurtu ovocné pyré, nasekané ořechy, kousky ovoce,... Proto bych toto pokládala za základní recept a každý nechť si upraví dle svých chutí a maker (nezapomínáme na makra, počítálci. :D)

Toto množství vyjde na krásných:
861 kcal
41,18g bílkovin (bez proteinu)
94,62g sacharidů
34,87g tuků
Arašídové pseudocookies




Doufám, že jsem vám zpříjemnila ten pochmurný upršený den, navnadila chutě a vylákala pro zástěrku. :)
Ráda zjistím, jak vám chutnalo. :)

Bee

pátek 16. května 2014

Calculate your macros (again)

Zdravíčko :)
tedy jak komu. Já ležím doma v pelechu s rýmičkou. Ibalgínek, Olynth, čajda a teplý zraníčko do pupku jsou samozřejmostí! Ale řeknu vám, dusit se při kašli, když jste včera jeli břicho, nic moc vážění. :D Bolí to a vcelku dost. :D

Ale k tématu. Včera jsem se zmínila, že mi bylo navrženo zaslání sestaveného "bulking" jídelníčku. Řekněte sami, blbost by mě musela fackovat, kdybych odmítla. Taky už ovšem víte, jak moc "nadšená" jsem z něho byla. A já se vám teď pokusím přiblížit, co mi bylo poraděno.
 Napsala jsem mu jen váhu a záhy mi přišla odpověď. 350g sacharidů, 110g bílkovin, 6 jídel denně. No, vyvalila jsem oči už při prvním čísle. Totální obrat oproti doposud zajetému režimu IF a IIFYM.
Samozřejmě následoval rozpis, z čeho sacharidy, bílkoviny a tuky čerpat.
1) SACHARIDY:
rýže, těstoviny, brambory, ovesné vločky, ovoce (banán, pomeranč, mandarinky,...)
2)BÍLKOVINY:
maso (kuřecí, hovězí, krůtí), vejce, nízkotučný tvaroh, cottage
3)TUKY:
olivový olej, ořechy, semínka, ryby (losos)

Zaplakala jsem hned u kolonky "sacharidy", když mi bylo řečeno, že jablka bych neměla jíst z důvodu nadýmání (já, největší milovník křupavoučkých šťavnatých jablíček). Standa ovšem pokračoval a já čím dál tím více věšela hlavu a křivila úsměv. Prý co nejméně tuků. Já se ale nemůžu přeci vzdát máslíčka a oříšků a semínek a ryb a...no všech těchto lahůdek. :( To né, to nejde.

Ze zoufalství, že bych se měla vzdát tuků kvůli hromadám sacharidů.

Bylo mi zakázáno i pečivo (to stejně nejím) a když už není zbytí, tak jen celozrnné nebo schřoupat Racia (♥).
Hodně pít neperlivou vodu a čaje (zelený a tmavý). No problem! Ale kafe před tréninkem?' Né, děkuji. To si nedám ani když jdu do kavárny. (Joo, chodím do kavárny na čaj :D)

A na ukázku jeden zaslaný jídelníček:

Snídaně: 60g vloče, med (aby to mělo chuť), pomerančový džus, káva
Svačina: banán, kiwi
Oběd: 150g rýže, 150g masa, zelenina
Svačina: Racio chleby, cottage
Večeře: to samé co na oběd a obměněnou přílohou
Před spaním: 2 hodiny před nízkotučný tvaroh, pokud chodím spát déle, tak ještě třeba banán a zelenina nebo zeleninový salát s těstovinami

No, začínala jsem se do toho zamotávat jak rybka do sítě. Ještě více, když jsem veškeré tyto rady přeposlala kamarádovi, mimochodem kulturistovi, a ten mi oznámil, že 350g sacharidů by bylo i na něj moc. Za 2-3 jídla jsem ovšem dostala vynadáno i od něj. Že tělo prý nestačí strávit 75g a více bílkovin v jednom jídle. Naprosté popření zásad IF. Já již ovšem nejsem schopná 6 jídel denně do sebe nasoukat ze strachu ze ZP, ke kterému se před IF schylovalo. A i to byl důvod k přechodu na tento styl.
Když jsem požádala i radu členy FB skupiny IIFYM CZ/SK, byla jsem opětovně pokárána a odešla jsem s doporučením zkoušet, zkoušet, zkoušet. Jenže v této fázi nastává problém. S jídlem experimentuji nerada, už jednou jsem na to šeredně doplatila!
Konzultovala jsem tyto dvě možnosti stravování jako o závod s různými lidmi a hodnotila jejich pohledy (strašně děkuji za neskonalou podporu mojí milé Maggie ♥).
Ze zoufalství jsem ráno zasedla k noťasu, otevřela známou stránku IF calculator a znovu zadávala hodnoty a upravovala. Místo leanmassing, jsem nastavila weight gain, což je mým cílem. Co mi po neúnavném upravování a vymýšlení nakonec vyjelo?


Hned ráno jsem si ve stylu toho Rest day udělala snídani (kterou jste mimochodem již mohli zčeknout na Instagramu) a odpoledne se mi ozvala Kačka Štěrbová , kterou jsem chtěla požádat o pomoc, protože prostě miluju její progres!! Odepsala bleskovou rychlostí a tyto hodnoty mi schválila. Dokonce i má 2-3 jídla za den a já štěstím tancovala divoké tance okolo počítače. Doporučila mi nedělat rozdíly v rest a workout a nechat hodnoty na 300g sacharidů, 150g bílkovin a 90g tuků, pokud budu přibírat přiměřeným tempem, tedy 2-3 kila za měsíc. Při záseku navýšit sacharidy a naopak, pokud se váha bude až moc navyšovat, ubrat na sacharidech či tucích.
Z Katčiny zprávy:  Važ se tak třikrát do týdne a sleduj průběžný trend, jelikož váha ti např může kolísat třeba o jedno kilo za den, ale to většinou bývá vodou a ne svalovou či tukovou hmotou. No a samozřejmě posiluj, neboj se těžších vah, aby ti to taky šlo pěkně do svalíků:)

A tak teď takto nějaký ten čas pojedu a uvidíme. 


Doufám, že jste všichni zdraví a nechcípete stejně jako já. A to jsem se chtěla jít juknout na ústní maturity. :/
Uvařím si další kotel čaje, slupnu Ibalgin a jdu pro vás vymýšlet další článek (tipy vřele uvítám).

Bee

čtvrtek 15. května 2014

Report z posilovny n.2

Pěkný den mí drazí :)

původně jsem měla v plánu postovat velmi záživný a smysluplný článek o tom, co je nutnou součástí mého stolu. Ten si ale nechám na horší časy a místo toho přicházím s čerstvými novinkami za naší posilovny.

Počasí nám sice poslední dobou moc nepřeje, odnáší to naše zdraví i nálada, ale na druhou stranu je ideální na odpoledne strávené v tělocvičně. Vždyť, co jiného?! Venku prší nebo fučí, až si občas připadám, že pochoduji na místě a být zavřená doma nalepená na televizi nebo počítači? Né děkuji, nic pro mě.
Ani mě se zdravotní neduhy letošního jarního počasí nevyhnuly, a tak se každé ráno budím přidušená kašlem s ucpaným nosem a s hnusy v krku. (Raději jsem včera jela domů ze školy o 3 hodiny dříve, abych se mohla vyležet. Ale, že to bylo kvůli nudné hodině ZSV, o tom raději pomlčíme, ne? :D)


V úterý jsem se vydala do posilovny poprvé na vlastní pěst. Kluci se na mě vykašlali (no dobře, Lukáš maká a Tomáš s Honzou šrotí k matuře), tak jsem sebrala všechnu odvahu, co jsem doma posbírala a našla po šuplíkách a vyrazila sama samotinká. Jak bláhově mě kluci uklidňovali, že okolo druhé hodiny odpolední v posilovně nikdo nebude... Bylo narváno!! Mladšími kluky od nás z gymnázia. A já, jediná holka mezi nimi.
Největší strach jsem měla, že budu cvičit špatně, špatnou technikou. Ale co, mám přeci pusu, umím ji používat a můžu se zeptat. A tak jsem se zeptala, když jsem si nebyla jistá. A za pitomce, jak jsem si původně myslela, jsem skutečně nebyla.
A víte co? Dokonce mě druhý den i tělo bolelo. Dokonce i na místech, kde bolet má a mělo. V tom případě se tedy nabízejí dvě možnosti. Buď jsem cvičila fakt dobře a techniku zvládla, nebo tak blbě, že jsem si zhuntovala tělo. Já si ovšem fandím, a tak se přikláním k variantě číslo 1. :D Ovšem sundat si po dni na ramena a záda mikinu nebo tričko, to je zcela nadlidský úkol, vyžaduje nesmírné přípravy, pomalé provedení a soustředěnost, nebo kvalitní asistenci někoho jiného. :D


But today is a legday. A ten se prostě nevynechává aneb boj proti kuřecím nožkám!

Jak jsem se zmínila, není mi nejlépe. Já jsem ale silná ženská cvok a místo poleženíčka v posteli se dřu. NEVER SKIP LEGDAY! A udělala jsem více než dobře. Z dnešku se stal jeden z nejsuprovějších dnů. Nejenže posilovny byla skoro úplně prázdná a zaplňovat se začala až tak po třičtvrtě hodině po mém příchodu, dostalo se mi i několika cenných rad a návrhů. A padla i pochvala. (Né tak pyšně Baruno, né tak pyšně!)
Cvičím si, jedu lýtka, odpočívám mezi sériemi a přitočí se ke mě Tomáš, že by mi nevěřil, že jsem začátečník, že prý mám vcelku dobře stavěná ramena a myslela by si, že jsem před soutěží. (Ooooch, pěkně jsem si "pohonila" ego, skromně se usmála a vyvrátila mu jeho krutý mýtus)
Když jsem mezi cviky na nohy občas zařadila pár cviků na břicho, už u mě zase stál a pomáhal mi s provedením a technikou. Nakonec z něho vypadlo, že pokud o to budu stát, pomůže mi sestavit cvičební plán a mé srdce nemilosrdně zaplesalo štěstím. Hned jsem čapla vizitku a utíkala písčitou lesní cestičkou posetou kvítky, okolo byli jednorožci...fajn, nebyli, ale připadala jsem si tak. :D
A pak přišel Standa. Osobní trenér Standa a jeho bicáčky. ♥ A co ten mi poskytl? Navrhl mi sestavení jídelníčku. Neváhala jsem ani minutu a okamžitě souhlasila.
Když mi ale večer poslal gramáže, couvla jsem. A teď jsem šíleně zmatená. Najednou nevím, zda zkusit jeho tipy nebo se držet stylu, na který jsem teď najela.


Mám zítra přiložit článek se sestaveným jídelníčkem? A mohla bych požádat o vaši radu, jak byste se rozhodli vy?

Dobrou noc
zmatená Bee

úterý 13. května 2014

Vůně posilovny

No dobře, vůně asi nebude to správné slovo... Lepší název mě ale nenapadl (ach ta kreativita).

Ahoj (na úvod),
asi vám tedy došlo, čemu bych se v dnešnímu článku ráda věnovala. Ano, ano, tématu, které vás jistě strááááášně zajímá, mým začátkům ve fitness oboru a v posilovně.

Nejraději bych napsala: "Jak jistě všichni dobře víte...". To já ale nenapíšu, nemohu, protože nevíte. Tak tedy pokus o začátek článku číslo 2.

V posilovně jsem nebyla poprvé, i když to tu tak prezentuji. Před pár lety (to jsem byla ještě malá naivka pohlcená zavedenými mýty) jsem začala "chodit do posilovny". V té době mým cílem nebylo nabírání, nýbrž opak, hubnutí. Tradiční fiflenka na rotopedu, párkrát jsem si zvedla nějakou tu kladku, polechtala "gynkřeslo" (jak mu říkám :D) a po zbytek té hodiny či dvou jsem pozorovala namakané borce, házela na ně očkem a drbala s holkama, co se mnou také chodili "cvičit". A pozor, všichni o mém zapálení pro cvičení museli vědět (jinak by to přece nemělo smysl, no né?') HA!, ano, nachytali jste mě, jak se přiznávám k něčemu, co nyní striktně odsuzuji!! Stydím se, hluboce se stydím, klopím uši a týden polezu kanály. Jedinou omluvou pro mě snad může být, že mi bylo 12-13 let a vidina, že by se ze mě snad stal Hulk v růžové barvě pro mě byla strašidelná.





Za ta léta se však odehrálo mnoho změn a já totálně obrátila. Zmoudřela a na posilovnu a posilování obecně změnila názor.
Fitness holky jsou pro mě sexsymbolem a všechny bulvární pisálky, které tyto holky prezentují jako monstra a vychrtlé Miss tvrdě na sobě dřících, když si dají nějaké to kardíčko, prosazují v modním světě, bych postřílela a Miss taky!! 
Už nějaký ten pátek cvičím doma. Co je ovšem posilovací video s vlastní vahou oproti železu v posilovně a instrukcím trenéra (nebo alespoň zkušeného kamaráda pohybujícího se na soutěžích). Chvíli trvalo, než jsem se pro fitko rozhodla (nepříznivé zdravotní podmínky a podmínky v rodině...), teď už mě ale od vah v posilovně nikdo neodtrhne.
A protože jsem nechtěla po posilovně běhat jako splašená a bezmyšlenkovitě zvedat váhy, naprosto bez praxe či rozsáhlejších znalostí o technice. Jasně, něco napozorované a načtené mám, ale... Požádala jsem tedy zkušeného kamaráda a po krátkém odkládání kvůli jeho soukromým povinnostem se mohlo vyrazit.




Jak vypadal můj první den? V nově postavené a moderní posilovně nedaleko mého města. Na pomoc jsem si sebou vzala právě toho zkušeného kamaráda, jelikož někdy asi až moc přemýšlím a rozum mi nedovolil jít cvičit bez řádných instrukcí a dozoru, který by mi kontroloval techniku a poskytoval záchranu (aby se chudinka Barborka třeba nezlomila pod tyčí na squaty :D). První pohled, jaký se mi naskytl hned po vstupu, byla řada běžících pásů, rotopedů a stepperů (on Lukáš říkal, že je to taková "holčičí" posilovna). Obléknout a jde se makat. Pásům jsem se nevyhla. 10 minut na zahřátí a šup k činkám. A hned pořádný LEGDAY. Když už, tak už. Co pro mě bylo překvapením, když jsem na squatech netahala jen samotnou olympijskou tyč, ale dokonce jsem si mohla dovolit přihodit i mírnou zátěž.
Předkopávání, zakopávání, lýtka, "gynkřeslo", třísla,....nějaké ty přítahy kolen na bříško, vyklusat a po hoďce a půl už jsem stála ve sprše pod studenou vodou s rozkročenýma nohama. Jo, moje třísla jsou mou dost slabou partií. (MAKAT, makat Barboro!!)



Ale dost bylo vykecávání. Smysl utekl nejspíš někde v polovině :D, a tak vás nebudu dále trápit.
Závěrem bych chtěla jen dodat...do začátku bych se vždy obrátila na někoho, kdo cvičení a technice rozumí. K čemu vám bude takové cvičení, kde si totálně odrovnáte záda nebo i kolena, když ty partie a svaly, na které byly cviky směřované, necítíte ani omylem. Nemusí se vždy jednat o předražené trenéry s licencí a miliony doporučení. Stačí kamarád, který o kulturistice něco ví. Nebo se do posilovny vydat na vlastní pěst a někoho požádat o pomoc a radu. (Hezké holce v nesnázích přeci nikdo neodolá, a jakmile se chlapům naskytne příležitost se předvést a "pohonit" si své ego, neodmítnou. ;) :D) Né, hlavu vám nikdo neukousne a za blbce také nebudete.


Tímto jste se dostali až na konec dnešního článku.
Gratuluji a děkuji, že jste věnovali svůj čas jeho přečtení.


Konec vtípků

Bee

pondělí 12. května 2014

Z Otesánkova stolu

Pěkný prosluněný, místo upršený den :)

Ano, ano, slíbila jsem článek o návštěvě fitka, ale do toho se mi teď nějak nechce. V mobilu se mi nashromáždila kupa fotek, a tak bych se s nimi dnes o ně ráda s vámi podělila. (Ovšem, kdo sleduje můj INSTAGRAM, všechny fotky mých "portion for queen" jistě viděl.)


Pohodlně se usaďte (nejlépe s nějakým tím dlabancem po ruce), začínáme....

Pohled aka "Ok, jídlo mám, jdem na to." :D



Pokrmy jsem rozdělila do dvou kategorií --> Rest and Workout day. Jím teď jen dvakrát denně, za to  porce pro stádo volů, že i kluci se mě ptají, kam to všechno dávám. A jsem spokojená. Love that feelling when I'm totally full!! (Stejně bych si vždycky nejradši ještě běžela pro "dezertíček"). A se sklopenýma ušima přiznávám, miluju WORKOUT DAYS!!! Kdo by ovšem čekal, že kvůli pocení, hekání a přemáhání v posilovně, je na omylu. Za mou láskou stojí v té větší míře jen a pouze jídlo! :D (Barboro, styď se!)


Rest days meal:


Snídaňoobědy:

Pečená ovesná kaše s vajíčkem a jogurtem. Kiwi, jahůdky, lískové oříšky, konopná semínka, kokos a tvaroh.
Do školy: Ovesná kaše s vajíčkem a vajíčkem na tvrdo (po Velikonocích). Zelené smoothie, jogurt, vlašské ořechy a máslíčko ♥
Pečený tvaroh s proteinem, jogurtem a vejcem. Směs oříšků a jablíčko.

Večeře:


Tvaroh s jogurtem, kokosem a arašídy. Okurka, lístky šťovíku, ředkvičky, ledový salát, rajčátko a restovaný lilek
Lehký salátek z ledového a hlávkového salátu, okurky, rajčat, sušených rajčat, pažitky a vlašských ořechů s mozzarelou.



Lehký salátek číslo 2 s ledovým a hlávkovým salátem, okurkou a ředkvičkami s kuřecím masem a balkánským sýrem.
A další salát. LEdový a hlávkový salát, listy šťovíku, okurka, rajčata, ředkvičky a kuřecí maso. 

Pečený pangasius (ryba, co rybu nikdy neviděla) se semínky (lněné a sezamová), volské oko, tvarůžky ♥, sušená rajčátka a salátek z ředkviček a směsi listových salátů.

Po Velikonoční večeře aka vejce natvrdo, kysané zelí, mrkev, šťovík, rajčátka šunčička, bílé zelí a slunečnicový chleba.


Večere ve stylu doháním denní deficit. Sojové maso ala "čína po mém", ředkvičky a tvaroh s oříšky.

"Čína po mém" n.2

Workout days:

Snídaňoobědy:

Ovesná kaše s vajíčkem, kokosem, mandličkami a banánem. K tom jablíčko a navrch cottage.
Vaječné nudle s vepřovými líčky, kysaným zelím a brokolicí. Volská oka a balkánský sýr. A na zakousnutí jablíčka, rajče a mrkev.
Zase ovesná, zase s vejcem. zase s jogurtem i tvarohem, tentokrát však s vlašskými ořechy.
Ovesná s jogurtem a vejcem ještě jednou. Se lněnými semínky, avokádem, banánem a máslíčkem. Jogurtík ještě jeden a jablíčko.
Vaječné nudle s kuřecím masem obaleným v semínkách, volská oka, restovaný lilek se sojovou omáčkou a balkánským sýrem, mrkev, rajče, ředkvičky, banán a jablko.

Opět ovesná s vejcem, jogurtem, banánem, jablíčkem a tvarohem. A zelené smoothie.
Domácí hummus s paprikou a sušenými rajčaty, čerstvá zeleninka, domácí a slunečnicový chléb.
Pečená ovesná kaše s vejci a jogurtem s ukrytým banánem. Navrch cottage a máslíčko a k tomu zelené smoothie.

Večeře:

Balkánský sýr se šunkou a sušenými rajčaty, zeleninka, domácí a slunečnicový chléb.
"Čína podle mě" n.3 se zeleninou a tvarůžky, zeleninka a znovu domácí a slunečnicový chléb.
Vaječné nudle se sojovými kostkami, lilkem a hráškem, vejce natvrdo a salátek s balkánským sýrem. 



Snad jsem někoho i inspirovala a brzké době se i nějaký ten můj "pokrm" objeví na vašem talíři a stole.

A protože bude brzy čas večeře, zástěru na sebe a šup k plotně! Juhůůů... Večeře čeká!





PS.: Kdo si po dnešním článku myslí, že jsem jablečný a vaječný závislák s úchylkou na ovesné kaše, není daleko od pravdy.
PS2.: Hlásím se i k neutuchající lásce k ořechům, semínkům a máslíčkům.


Pěkně strávený zbytek večera
Bee

čtvrtek 8. května 2014

First shopping suplements

Ahoj, ahoj, ahoj
a hned na začátek se omlouvám za mou absenci.
Nebudu se ovšem vymlouvat, prostě jsem neměla nápad a náladu na sepisování nějakého článku. Ale dnes, dnes to půjde samo. Okolnosti tomu tak chtěly, že se vyklubalo téma.


Nějaký ten čas jsem hledala kvalitní suplementy. A jakožto naprostý začátečník a lajk ve fitness oboru, obzvláště, co se týče stravy, jsem byla už naprosto zoufalá. Takových produktů na trhu! Ale dle čeho vybrat ten "nej"?


SEZNÁMENÍ S DAMEPROTEIN.CZ

Já vím, je to hloupost. Každému vyhovuje něco jiného, každý toleruje něco jiného a na každého působí i něco jiného. Nějak začít se ale musí. A když moje oblíbená Bloss už po několikáté pěla ody na kluky z dameprotein.cz, webovku jsem rozklikla a projížděla nabízené zboží. Tato stránka ovšem nabízí poradnu na FB stránkách, a tak jsem neváhala a o radu si napsala. Odpověď byla pohotová a žádné zbytečné kecy okolo.
Štěstí se se štěstím sešlo, objevila jsem stránku IIFYM CZ/SK, kterou "čirou náhodou" spravuje jeden klučina z dameprotein.cz. (Fakt náhoda co? :D) A v ten den, co jsem se rozhodla pro svou první objednávku, se na této stránce objevila nabídka super slevy 35-40% z oficiálních cen Amix. No neber to!
Po poradě jsem ve výběru výživy měla jasno a mohla objednávat. A jen tak své objednávky litovat nebudu!!!
V neděli objednáno, v úterý dodáno. Bez poškození, přesně to, co jsem požadovala a s hromadou dárků navíc.



A co vše jsem si objednala a neobjednala?!

Objednáno:

  • protein Whey Pro Elite 85 s příchutí lesní ovoce
  • aminokyseliny Re-Core Concentrated s příchutí fruit punch
  • kreatin Creatine Monohydrate pwd


Bonus:

  • epes rádes růžový Amix shaker aka Gymprincess ♥
  • 2x spalovač tuků
  • 2x protein Whey Pure FUSION
  • 1x protein Anabolic Monster Beef
  • 1x gainer CarboJet Gain
  • 1x aminokysely HydRush
  • + spousta nálepek 

S příchutí, stravitelností i rozpustností proteinu jsem naprosto spokojená a aminokyselin jakbysmet. Jen kreatin jsem ještě nevyzkoušela.


Mohla bych se tu vykecávat ještě dál, protože jsem dnes poprvé navštívila, pod dozorem kamaráda hojně zasvěceného do fitness světa, posilovnu. A co si na mě hned pro začátek nevymyslel? LEGDAY! (Zítra nehnu prdelí, říkal. :D) Super, paráda, nádhera...!! Awww, jsem nadšená. :)
Ale to už je zase jiný článek. A slibuji, že bude hned zítra.


Dobrou noc a nabušené sny
Bee 

čtvrtek 1. května 2014

Prvomájový článek

Všem krásný PRVNÍ MÁJ :)

Jak napsal K. H. Mácha:"... první máj, lásky čas..." a tak tomu bylo dnes i u mě. :) 
Nejsem si jistá, jestli vás zajímají mé sentimentální výlevy, jak mě můj drahý muž mile překvapil, přijel za mnou s kyticí růží, poprvé za celou naši zamilovanou éru mi uvařil a udělali jsme si piknik uprostřed polí, obklopeni žlutým kobercem řepky (třikrát hurá pro vítěze aneb nejsem alergik) ukryti ve vysoké trávě, ale pochlubit se musím. :D Ptáci zpívali, sluníčko pálilo, mravenci zalézali pod tričko (nenene, jen v dobrém) a my si užívali hlubokého klidu a ticha. 

Vím, proč ho miluji!! ♥
Náš dýchánek nám ovšem rozpustily mraky, ze kterých se zanedlouho spustil déšť, ale protože během chvíle bylo po přeháňce, vyrazili jsme na vycházku do lesa. A už od kraje jsem cítila tu pronikavou vůni konvalinek, neodolala a vrhla se do zběsilého trhání. V mžiku jsem měla pugét, jenže ty bílé potvory tak svádějí, že bych tam bývala zůstala, dokud by v lese nezbyla ani jediná květinka.


Bráška a jeho poctivě natrhaná kytice pro babičku / Moje kytice mamče

Nechápu, proč se od odpoledne vracím zase až k ránu (a předem upozorňuji, že takto budu dnes skákat velmi často), ale nedá mi to, abych opomenula moje dnešní první jídlo dne. Jahodovou zmrzlinu. Ale né tak ledajakou... Domácí a zdravou. Mňamka jako blázen!! (A kdo by si přál recept, ráda dodám.:))

Zlomek sprásknuté zmrzliny (jen kvůli fotce) :D
Ještě než přijel můj drahý, rozhodla jsem se, jakožto milovaná žena, pokusit se i já o nějaký prvomájový "dáreček". A jakožto milovnice pečení se nemohlo jednat o nic jiného, než strávit dopoledne u kuchyňské linky a trouby. Tentokrát padla volba na domácí americké cookies s čokoládou. A protože je s radostí mlsá i zbytek mé famílie, teprve 500g mouky byla ta správná dávka. 
Nikdo mi nechválil, nikdo nekritizoval, za to já ještě teď voním jako jedna velká sušenka.

In love with vzduchotěsné ikeácké sklenice
Pokud jste se v mém dnešním článku proskákali celým dnem až sem, gratuluji a vaše cesta je již pomalu u konce. Dostáváme se k večeru. 
Od minulého roku se mě drží myšlenka na Nike run Prague. A když lidé kolem mě začínají běhat s argumentem, že by se tento rok rádi zúčastnili a tak musí trénovat a ve škole díky hezkého počasí chodíme ven a začíná nám "běžecká sezona", touha se do tohoto projektu také zapojit se zintezivněla. Večer jsem nasadila sportovní podprdu, první tříčtvrťáky, co mi padly pod ruku, navlékla mikinu a vyhrabala botasky a už jsem stála před naším domem a rozmýšlela trasu. Výklus, běžecká abeceda a pak samotný běh. Kolik kiláčků mám v nohou, to s přesností tvrdit nemohu, ale odhadem cca 4 km za méně, jak půl hodiny. Půl hodiny totiž trval celý, výše zmíněný proces. Bez pauzy, v kuse... po roční běhací pauze jsem na sebe pyšná (plác plác po rameni Bee).


A jak probíhal váš prvomájový program? :) 

S pozdravem
Bee